Bez povoleného JavaScriptu není tento web plně funkční!
S metodou instrumentálního uvědomování (MIU) má zkušenost stále více tříd naší školy a postupně přibývají i témata, kterým se v hodinách věnují. Řada žáků (a zprostředkovaně i rodičů) už poznala, že to není pouze pracovní sešit Spojování bodů, ale i další navazující témata. Slovo "pouze" není zcela přesné, protože to, co může u Spojování bodů bez bližšího vysvětlení vypadat jako cvičení z matematiky, jsou aktivity rozvíjející soustředění, pečlivost, organizaci práce, plánování, využívání různých úhlů pohledu... a především rozvíjející poznání sama sebe a svých možností. Dovednosti jsou to jistě důležité a stále více rozhodují o tom, jaké uplatnění najdeme v budoucím profesním životě a jak spokojený budeme mít ten osobní.
Žáci VI. A přešli od tématu Spojování bodů k tématu Orientace. A i zde poznávají, že člověk by se měl umět zorientovat nejen v psaném textu, v tabulkách s různými údaji, na mapě, v cizím městě, v neznámém prostředí. I zde jsou pracovní listy pouze nástrojem k tomu, aby přemýšleli nad svými pevnými body, které jim pomohou vypořádat se s obavami a nejistotami. Aby uměli přijmout různé úhly pohledu a poznali, že svět není pouze černobílý. Zjišťují, že orientovat se ve vztazích je často náročnější, než orientovat se na nových místech. Uvědomují si, že ztratit se a cítit se sám může člověk v cizím městě stejně tak, jako ve skupině vrstevníků a spolužáků. Poznávají, že pevně daná pravidla a jejich respektování není něco, co nás omezuje, ale naopak. Pomáhají nám fungovat v prostředí a kolektivu tak, abychom se nedostávali do situací, ve kterých se nevyznáme a které nám nejsou příjemné.
Pokud se podaří cíle práce s instrumentem Orientace naplnit, budou se žáci lépe orientovat nejen sami v sobě, ale i ve vztazích s ostatními. Výsledkem této práce pak může být posílení toho co funguje a potlačení toho, co naše vztahy a nás samotné narušuje a znejisťuje. Mgr. Lukáš Istenčin














